Úvod
Dobře, úplně podél hranic to nebylo, ale většina ano, a to se také počítá. Hodím sem mapku, ať se každý mrkne.
Když jsem přemýšlel, kam letos vyrazím, ať už po ČR nebo zahraničí, tak mě napadlo si projet trasu, co nejblíže k hranicím. Dostal jsem opušťák na pár nocí a chtěl jsem toho využít na max. Takže to vychází zhruba půlka ČR. Je docela výhoda bydlet skoro uprostřed republiky. Pak se může člověk rozhodnout, kudy a kam.
1. Den 8.9. 2023
Vše potřebné je sbaleno a tentokrát nepojedu sám. Dohodli jsme se s kamarády, že vyrazíme společně a já se další den trhnu a pojedu si to svoje. Takže vyrážíme v pátek brzy ráno a chceme nějak po 7:00…
Dáváme sraz u Martina (jezdí za stáj Yamaha, konkrétně model Ténéré 700 World Raid). Ještě společná fotka motorek a vyrážíme.
Snad paradoxně nejhorší doprava za celou cestu byla v Kolíně… Jedeme přes Kutnou Horu, kde dáváme menší pauzu na snídani, dotankovat stroje a říct si nějaké organizační záležitosti. Jelikož mám interkom jen já, tak si nastavím nějakou parádní music jako lehčí kulisu a nechám se vést hlavním navigátorem Davidem (ten je také za stáj Yamaha Ténéré, ale klasické 700).
Valíme to pomalu a jistě směr Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov a dále pak míjíme Jindřichův Hradec. První větší zastávka, už konečně na oběd je v Nové Bystřici. Stavíme na takovém menším náměstíčku a koukáme, kde bychom se nadlábli. Venku to na sezení nevypadá, jelikož je všechno obsazeno místními důchodci, ale nevadí. Jdeme dovnitř, a i tak vidíme na motorky. Výtečný oběd nás zasytí a vystačí až zase do večera.
Sedáme na motorky a vyrážíme směr Rakousko. Trasu jsem nadhodil takovou, abychom si Rakousko, aspoň tedy část pěkně projeli a nikde se moc nezasekli. Už za hranicemi, jen pár metrů je vidět, že jsem fakt v jiné zemi. Naklizeno, čisto a zkrátka to vypadá jinak, než u nás. Jen taková technická. Aktualizovat si offline mapy!!! Nasdílel jsem všem trasu, ale Davidovi to ukazovalo jinak. Koukáme, co je za problém a neměl stažené offline mapy (používáme mapy.cz, asi nejlepší mobilní navigace) a tak ho to vracela jen po ČR a Rakousko vůbec neměl. Já to naštěstí udělal večer před cestou, abych nedopadl jako minulý rok v Polsku 😊 Naplánoval jsem při hranicích cca 115 km. Cesta krásně utíká. Kochací jízda utekla tak rychle, že se pomalu a jistě blížíme k hranicím. Děláme zastávku za městečkem Reichental, u takového menšího lesíka.
Dáváme nějaké drobné občerstvení a rozjímáme nad docela pohodovou a fajn trasou. Nikdo nikde a pak začalo jezdit jedno auto za druhým, kamiony, cyklisté... Tady na nás nějaká starší dáma něco za jízdy haleká a usmívá se. Nevíme co povídala, tak zamáváme a odpovíme na pozdrav :D prostě, nějaká frekventovaná “štráse“.
Tak zpět do sedla a hurá k nám. Valíme přes “Vyšák“ (Vyšší Brod) a sháníme benzínku na dotankování. Stavíme v Loučovicích a doplňujeme také nějakou tu energii. Dáváme chvilku pauzu a mě zaujali mlaďasové na prskoletech. Nejspíš z Rakouska. Byli to nějaké 2T a Vespa. Hlasité to bylo víc, než ty naše peklostroje dohromady :D a to stačil i jeden, když nastartoval a odjel. Usedáme zpět na naše stroje a valíme směr Horní Vltavice, kde se bude i zítra začínat. Dneska máme přespání v Olšanech u bráchy Davida.
Cesta z Horní Vltavice až do Volyně byla celkem nuda… ale vše si vynahrazujeme příjezdem do Hoštic 😊
Stavíme v hospůdce u Miluny, kde nás přivítá místní Venca na svém stroji a my dáváme si tu „žlutou limonádu“. Sedíme a koukáme, jak to tu žije a nežije. Spíše tedy žije, protože i po té 4té hodině sem přijížděli lidé na kolech i motorkách dát si něco dobrého.
Když už jsme tu, tak omrkneme ta hlavní místa, a vše je jak na dlani a fakticky maličké. Ještě pozdravit místní obyvatelstvo, které chtělo vědět odkud jedeme a můžeme frčet.
Teď už to vezmeme až do těch Olšan. Kluci si jedou něco koupit a já si dávám Adventure menu (Hovězí guláš). Je toho 400 g a bohatě to stačí. Dáváme pak nějaké pivka a trošku kecáme, ale je vidět, že je trošku znát únava. Za dnešek to bylo nějakých 452 km. Uleháme a ráno moudřejší večera.
2. Den 9.9. 2023
Druhý den jsem už od cca 6ti vzhůru. A co teď. Lehce se převaluji, ale nebaví mě to. A tak je čas vytáhnout drobka (drona). Je cca třičtvrtě na 7 a je krásná mlha při východu slunce, tak zkusíme pár fotek.
Mezitím vstává zbytek výpravy a pomalu a jistě se pouští do snídaně a ranních rituálů. Po přistání jdu nabíjet potřebné věci (dron, Gopro, mobil, aj.). Mám s sebou 2 kartuše s plynem, jelikož už je jedna skoro na svém minimu, ale ještě drží. Dělám čaj pro kamarády a kávu. Tady je ten moment, kdy jsem si kávu nedal, později bude vysvětlení. Kartuše ještě vydržela, ale myslím, že večer bude po ní. Vozím s sebou moka konvičku a měla úspěch. Káva se prý povedla. Tak mám radost. Jdu si dát trošku probíračku ledovou vodou ze studně a na chvilku to pomohlo. To bylo skvělé. Teď vše pobalit, obléknout se, naložit, nastavit trasu, zkontrolovat, že se nikde nic nezapomnělo a můžeme vyrazit. Děkujeme za ubytování, loučíme se a vyrážíme. A teď přijde moje chvíle. Martin se mě ještě zeptá, zda jedeme doprava, říkám ano doprava. Jedeme a…
Plesknu sebou, jak pytel brambor. Tedy elegantně si odložím motorku a vystoupím z ní.
Tady se toho odehrálo víc, cesta mírně do kopečka, nedosáhnul jsem na zem, málo plynu a hlavně jsem si nedal tu kávu, kterou jsem si chtěl dát někde na benzince :D ale smůla. Takže jsem udělal menší dramatickou scénku, s humorným závěrem a teď už bylo dost srandy a hurá na cesty.
Dneska se cca v půlce kluci oddělí a já si to valím sám už směr Františkovi Lázně, a pak dál až do Krušných hor na samotné Výslunní, kde mám zajištěné ubytování od Bezkempu. Je to kousíček od Jelení hory (994 m.n.m.). Vracíme se zpět k Horní Vltavici a cestou se stane pár změn a to hlavně pro mě. Dojde na výměny strojů a já si tak poprvé vyzkouším Tenerky. A to jak 700, tak WorldRaid hned po sobě. Nebudu vypisovat dlouhosáhlé poznatky, která je lepší. Každopádně WorldRaid mi sedl lépe. Tím bych to asi uzavřel a nešťoural se v tom. Jinak kluci byli z V-Stroma nadšeni a na tyhle cesty na silnici to pro ně byla velká spokojenost, hlavně ocenili sedlo, které mají na Tenerkách fakt uzoučké.
Jedeme na Kvildu. Stavíme u kostelíka a koukáme. Je tu dost lidí… tohle nějak nemusím.
Sedáme zpět na peklostroje a valíme dále na Modravu, a pak Srní. Kolem jezdí dost cyklistů. Je sobota, nádherné počasí, tak proč toho nevyužít, ale člověk musí být pořád ve střehu. Dáváme pauzu na benzince v Srní a říkáme si, kde se asi rozdělíme. Počasí se fakt povedlo, všude dost motorkářů a trasa je teď skoro pořád v lese, zkrátka super odpočinkový výlet. Jedeme směr Železná Ruda, Nýrsko a děláme zastávku, že se někde nadlábneme. Přemýšlím, zda s nimi ještě dám oběd nebo pojedu dál. Přeci jen mi to už ukazuje příjezd někdy půl 6. Jedeme dále, abychom cestou narazili na nějakou restauraci, kde něco pojíme. A dojedeme až do Babylonu. Kde si hoši dopřejí nějaký vydatný oběd a já to proložím jen gulášovkou. Na větší jídlo si počkám až na večeři. Je čtvrt na 3 a já se oblékám a pofrčím. Mám to ještě nějakých 250 km a chci dorazit rozumně.
Říkal jsem si, že dotankuji a tady je nějaká benzinka. Super jedu tam. Bylo to ONO a benzin klasika, levný. Jenže ty fronty. To mi za to nestojí. Dojezd cca 150 km, to půjde. Valím dále a cestou určitě něco bude. Silnice jsou v těch lesích dost rozbité, a ne moc udržované, takže o zábavu postaráno. Projíždím Přimdou a hele benzinka, tak natankuji. Už na mě blikají všechna hladová oka. Něco malého do sebe hodím a pokoupím hlavně vodu. Ta bude potřeba, ať už se nikde nezdržuji a jedu. Jedno z míst, kde chci udělat zastávku Františkovi Lázně. Jakož to nositel tohoto jména, nesmí chybět fotka :D
Dávám Gopro na řídítka a sundavám boční dvířka (která později někde ztratím, ale z alíka už jdou nová) a nabíjím cestou kameru.
Sedám na stroj a jedu. Poprvé ve „svých lázní“ zajímavé místečko. Někdy sem udělám výlet na dýl. A frčím dále a tady mě to táhne do Německa na Bad Brambach a pak na Plesná. Pokračuji a mám tu bod Vysoký kámen. Jako u všeho, kde jsem nebyl, tak se tam pojedu mrknout. A cesta je to spíše offroadová a lehce kamenitá, super. Jsem tu. Slunko pomalu a jistě zapadá a svítí z vrchu přímo na mě. Škrábat se nikam nehodlám, max na své holé lebce. Takže udělám pár fotek, jelikož se tu nic dít nebude a z časových důvodů valím dále.
Tuhle část republiky nemám vůbec projetou, oproti Šumavě, kde už člověk několikrát byl a sám sem zvědav, co se mi tu naskytne. Zatím cesta stále lesem a občas vykoukne někde něco zajímavého. Vyjíždím z Kraslice směr na Přebuz (kde jsem měl původně přespání) a po výjezdu z lesa se mi otevírá nádherná přírodní památka Přebuzských vřesovišť. Stavím a dělám nějakou fotodokumentaci. Tohle je opravdu nádhera!!! Připomnělo mi to dost Rumunsko. A tak tu chvilku stojím a jen se kochám a s nostalgií vzpomínám. Jedu dále a jsem z toho fakt nadšený, že tak krásnou krajinu tu máme.
Pokračuji dále kolem Klínovce, kde opět stavím a dělám nějaké fotky. Tohle místo v tuto skoro podvečerní hodinu, je opravdu skvostné. Tohle já zbožňuji.
Je už dost hodin a pomalu a jistě se blížím ke svému dnešnímu přespávacímu místu. Je to spousty větrných elektráren, a tak cestou zírám na vše a naplno si to užívám. Dneska spím na Výsluní. Přijíždím na místo, ale nějak jsem se na poprvé netrefil, no nevadí. Pán z hájenky na mě z dálky mává, ať to objedu, že je to z druhé strany. A tak se otáčím a jedu dle instrukcí. Přijíždím na místo a opodál stojí ještě někdo. Mladý pár, jen pozdravím a půjdu pomalu rozbalit stan. Je cca půl 7 a už se pomaličku stmívá. Je to na docela pěkném místě, tak jdu udělat pár fotek okolí a hurá rozbalit stan, než slunko úplně zapadne. Dávám večeři, tentokrát Adventure menu (Vepřové žebírko) a jsem moc spokojen. Pochutnal jsem si, a jelikož je něco po 8mé jdu udělat večerní hygienu a a zapluji do spacáku. Hoši posílají fotky z offroadu. Užili si to také, jak se patří ;)
Tak dneska nějakých 440 km. Pořád si přehrávám tu cestu kolem Přebuze, kde to bylo opravdu fantastické. Jelikož to tu bylo u lesa a kousek od myslivecké hájenky, tak jako minulý rok, zase jeleni a srnci dávali hlasitě vědět, že tu jsou doma. Díky tedy, jen přespím a ráno zase vypadnu!!! A tak ulehám a usínám za doprovodu všelijakých zvuků z lesa…
3. Den 10.9. 2023
Ráno je jak obrázek. Jsem vzhůru asi od 6 ti a převaluji se. Po cca 15 minutách vstávám a jdu nafotit nějaké ranní postřehy. Ze zvědavosti mrknu na teploměr na motorce a ta mi ukazuje 7°C, což ve skutečnosti je 1,5 až 2°C méně. Takže je krásně a příjemně chladno. Slunko už o sobě dává patřičně vědět a já si dávám kávu a čaj, ať se mi neopakuje zážitek ze včera. Koukám do map a jsem v okolí Jelení hory a pojedu přes Jelení vrch, tak proto ty jeleni :D Není čas, ztrácet čas. Rychle pobalit a hurá za řídítka. Dneska mi to ukazuje nějakých cca 300 km s tím, že přespím na Bezdězu nebo to natáhnu domů, uvidíme.
Odjíždím a loučím se s párečkem, které bivakoval opodál. Valím dál a objevují se mi tu pěkné scenérie. A to se tak krásně střídá. Jen škoda, že je tolika slunečno a vše je tak trošku v oparu. Nevadí. Člověk je chvíli v nížinách a pak ho to pomalu vytáhne výš a výš. Jedu kolem vodní nádrže Fláje, kde stavím a dělám nějaké fotky. Lidí a motorkářů všude, tak akorát. Je to parádička.
Cestou dále stavím na jednom vyhlídkovém místě Vitiška a dělám pár fotek. Tyhle záběry mě moc baví.
Jedu přes Cínovec a tady jsem hodně blízko hranic s Německem. Ty nádherné výhledy. Jak takhle sjíždím dolů, tak si z dálky řikám, co se to tam pohybuje za tečky. Jak jedu blíže, tak krávy, a že jich bylo.
Další zastávka je v Děčíně na pumpě. Tankuji, dávám si něco dobrého a koukám, kolik mě toho ještě čeká. Mezitím přijíždí motorkář a dáváme se spolu do řeči. Říkal, že jede směr Hřensko a chce si to tam projet, protože tu naposledy byl asi 3 roky zpět. No jo vlastně. Teď mi dochází, že jsme tu před 4 lety byli také. Uvidíme, jak se to tady změnilo. Loučím se a odjíždím. Přijíždím do Hřenska a všude spousty turistů… A tak pomalu a jistě odtud pryč. Ten pohled, který se mi naskytnul ve mně zanechal dost. Šla po mně husina, když jsem to vše viděl… Naše poslední návštěva byla úplně jiná, než co jsem viděl teď. Samá torza stromů a holé kmeny. Kdo má rád přírodu, tak tohle pochopí. Myslím, že ten záběr nepotřebuje komentář.
Pokračuji dále na Varnsdorf a hurá do Německa 😊 aspoň ten kousek. Byla to celkem nuda, ale aspoň se člověk trošku pokochal městským provozem. Přejíždím do Polska a jedu kolem uhelných dolů Túrow. Už z dálky vidím chladící věže (komíny) a docela mě překvapí, jak jsou obrovské a blízko. A teď už zase zpátky do ČR a tady můj trip podél hranic bude končit. Pojedu pomalu a jistě na jih a to je prostě dolů a bez hranic… Až do Stráže pod Ralskem, kde to trošku znám, projíždím přes Chrastavu, Kryštofovo údolí a cesta se pomalu a jistě blíží ke svému konci. Jedu na Bezděz pozdravit příbuzenstvo a rozhoduji se, zda tu přespím nebo pojedu domů. Mám ještě čas a nechce se mi ještě končit pro dnešek, tak se pojedu projet po okolí, a pak to natáhnu rovnou domů.
Tak nakonec se vše povedlo. Najeto přesně 1340,2 km, spotřebováno 57,15 L benzínu s průměrnou spotřebou 4,26 L/100km a nesčetně moc zážitků, které mi zůstanou.
A další rok mě bude čekat druhá polovina a věřím, že to bude opět něco nového až překvapivého.
Tak zase příště...